… aneb výběr toho nejlepšího z uplynulého roku se tady na blogu objevuje pravidelně už pěkných pár let. Chybět tím pádem nemůže ani letos!
Nejlepší alba
Lorde - Melodrama
Svým debutem Pure Heroine z roku 2013 si Lorde získala všechny milovníky tak trochu divného elektropopu pro náročné. U mnoha interpretů by takový úspěch byl potvrzením toho, že na další desce svůj styl nemají měnit, Lorde se však rozhodla nezůstávat na místě. A přestože svým příklonem ke komerčnějšímu žánru možná zklamala řadu fanoušků své rané tvorby, rozhodně by bylo nefér ji obviňovat ze zaprodanosti. Skladby na albu Melodrama jsou sice prvoplánově líbivé, kromě toho však nabízejí i hloubku, kterou byste u jiných rádiových hitů hledali jen marně. Stačí si jen najít ten správný čas a zaposlouchat se do spletitých textů a melodií, které vám všechna svá tajemství neodhalí hned napoprvé. Pokud jste zmatený teenager na prahu dospělosti, lepší desku jste v roce 2017 poslouchat nemohli. A pokud už jste dospělí delší dobu, nenechte se odradit. V Lordině hudbě si nějakou tu životní pravdu najdete v každém věku.
nejlepší skladba: Perfect Places
Tahle deska je jediná, kterou jsem si letos koupila za vlastní peníze. Pravda, tohle tvrzení ze všeho nejvíc vypovídá o zkaženosti současných hudebních posluchačů, mám ale zato, že z něj hodně vyčtete i o nezměrných kvalitách tohohle nenápadného DIY alba. Pokud nerozumíte finsky, je mi vás upřímně líto, protože přicházíte o mnohé. V případě Draama-Helmi to ale platí stonásobně, protože originální, poetické a někdy až ironické texty stojí minimálně za polovinou úspěchu jejího „nejasného rapu“. Nezoufejte ovšem ani v případě, že nerozumíte ani ťuk. Na svém druhém albu totiž Draama-Helmi mnohem víc experimentuje i s melodiemi, jejichž nepodbízivá krása si dokáže nenásilně podmanit každého.
nejlepší skladba: Suru puserossa
Suru puserossa na Bandcampu
Zola Jesus před vydáním novinky strašila kolekcí instrumentálních skladeb i operou, její v pořadí páté studiové album ale naštěstí nijak přehnaně nevybočuje z linie, na kterou jsme u ní zvyklí. Hlavní změnou je tentokrát extrémní ponurost nahrávky, vycházející z tématu smrti a sebedestrukce, které Nice zasáhlo do života během tvorby nového materiálu. Ne že by předchozí desky Zoly Jesus byly nějak rozjuchané, ale při poslechu novinky na vás temnota a depka padne zaručeně. A ani nemusíte nijak zvlášť studovat genezi jednotlivých skladeb. Mluví totiž samy za sebe a to po čertech jasnou řečí.
nejlepší skladba: Veka
Jestli už na vás ta depka z letošního roku opravdu padá, Charli XCX vám ráda přispěchá na pomoc se svou vysoce nakažlivou verzí moderního žvýkačkového popu. V minulých letech se tahle Britka celkem plácala od žánru k žánru a v žádném z nich se nemohla pořádně najít, tentokrát ale snad konečně objevila svou parketu. Na dvou mixtapech najdete hitovky, které jsou častokrát celkem přiblblé, ale zároveň tak okouzlující, že srdce prostě musí zvítězit nad rozumem. Vaši intelektuální kamarádi to asi nepochopí, ale tentokrát se na ně klidně vykašlete. Tohle za to totiž stojí.
nejlepší skladba: Drugs / Delicious
Jestli jste někdy strávili léto ve Finsku a teď se vám po něm stýská, pusťte si tuhle desku. A pokud jste v létě ve Finsku nikdy nebyli, pusťte si tuhle desku a rovnou si tam na příští léto zarezervujte nějakou chatu u jezera. Nejlépe v provincii Kainuu, ať to máte se vším všudy. Sólový debut Litku Klemetti má svoje mouchy, ale nedostatky v klidu přebije osobitost téhle zpěvačky a hráčky na balalajku a taky její schopnost napsat chytlavé hudební črty, které vás okamžitě přenesou o stovky kilometrů dál na sever. A občas i o několik desítek let zpátky. Co třeba takové Kainuu 70. let, byli jste? Ne? Tak na co ještě čekáte?
nejlepší skladba: Juna Kainuuseen
Bonus: Můj playlist s výběrem těch nejlepších skladeb z roku 2017 najdete na Spotify tady.
Skladba a remix roku
Lorde – Homemade Dynamite (feat. SZA, Khalid & Post Malone)
Remixy všeobecně nesnáším, protože jejich autor většinou ze skvělé písničky vytvoří neoriginální, otravnou tucku. Lorde je ovšem zastánkyní neotřelých přístupů, a tak i tady vyzkoušela něco úplně jiného. Za pomoci SZA, Khalida a Post Malonea z už tak skvělé a trefné hitovky vytvořila verzi, která je ještě o několik tříd výš než originál. Kdyby jen všechny remixy mohly být takové!
Nejlepší koncert – Charli XCX na Ruisrocku
Tohle nebyl tak úplně koncert v pravém slova smyslu, spíš spartakiáda, na níž narvaný stan střídavě skákal a dával ruce nahoru, ale byl to ten nejlepší relax celého léta. Ten den jsem měla důvodů k euforii víc, tak se všechno tak pěkně sešlo a byl z toho zážitek, na který vzpomínám dodnes. Charli je obrovská osobnost a je jasné, že momentálně je na vrcholu, ze kterého snad jen tak rychle nesleze. Je pravda, že té hudby a živého zpěvu by do svých show mohla nacpat aspoň o trochu víc (přimlouvala bych se za návrat doprovodné kapely), ale i tak nebudete zklamaní, pokud se na její koncert přijdete pobavit. Endorfinů totiž vyplavíte tolik, že ani nebudete věřit, kolik jich ve vás vlastně je!
Nejlepší festival – Flow Festival
Já vím, já vím. Tahle rubrika je snad už popáté v řadě jen copy paste všech superlativů, které jsem tu kdy o Flow Festivalu napsala, ale smutná pravda je, že lepší festival prostě neexistuje. Češi na to sice ještě nepřišli, ale o to líp pro těch několik málo našinců, kterým není zatěžko se do Suvilahti vydat. A to nejenom jednou, ale pravidelně každý rok. Protože tahle akce jednoduše stojí za každé euro a každý cent. A nebudu vám znovu opakovat proč, na to si konečně musíte přijít sami.
Nejlepší podcast - Mahadura & Özberkan
Tenhle diskusní pořad, vysílaný každý čtvrtek odpoledne na finské rozhlasové stanici Yle Puhe, se zaměřuje hlavně na bourání častých mýtů týkajících se cizích kultur. Obě moderátorky mají samy kořeny i mimo Finsko (Susani Mahadura je napůl ze Srí Lanky a Yagmur Özberkan je Turkyně), a tak se dokážou dobře vžít do pocitů finské i nefinské strany. Některá témata jsou sice pojímána hodně liberálně levicově (chcete-li „sluníčkářsky“), většinou ale objektivita zůstává zachovaná. I díky tomu mezi hosty najdeme zástupce všech možných politických i náboženských skupin. Dílů už bylo natočeno nespočet, z probíraných témat můžeme jmenovat například adopci, krajní pravici, etnické profilování, význam panenství v různých kulturách, sexuální obtěžování, diskriminaci handicapovaných nebo práci v Saúdské Arábii. Zkrátka, jestli se chcete trochu vzdělat, pusťte si některou z epizod a rozšiřte si obzory!
Všechny díly najdete tady: https://areena.yle.fi/1-3624466
Nejlepší guilty pleasure – ASMR videa
Do letoška jsem neměla ani páru, že něco jako ASMR existuje. Tedy, lépe řečeno, věděla jsem to moc dobře, akorát jsem netušila, že to není jenom moje osobní úchylka, ale skutečný jev, který při správné stimulaci zažívá nemálo lidí. A protože to samé v posledních měsících zjistily asi tak další milióny lidí, z ASMR se stal skutečný hit a youtubeři se předhánějí v tom, kdo z nich vymyslí nejlepší stimul. Musím se přiznat, že pro mě se hledání toho pravého ASMR stalo trochu bojem a zároveň posedlostí, protože když to funguje, tak to prostě funguje. Při mé smůle to ovšem většinou nefunguje, takže tvorba většiny nejslavnějších „ASMR umělců“ na mě nemá absolutně žádný vliv. Pokud i vám vadí šeptání a klepání (alias nejoblíbenější spouštěče, které mě ale spíš iritují), mám pro vás tip na tři sympatické youtuberky, které se zaměřují na něco trochu jiného:
Komentáře
Okomentovat