Znovunalezený II
postiakaupungista.blogspot.com
Znovu jsem tě našla v dunách s pusou v písku.
Vypadal jsi modrý, ale já vím svoje.
Vždycky jsi byl nejhezčí, když sis hrál.
Pojď, půjdeme domů,
postavila jsem ti chatku.
Je už skoro půl sedmé a jídlo vystydne.
Jako tvoje ruce ve větru vlají tvoje vlasy.
Vidím loď, nebo si to jenom představuju?
Chci, abys řekl moje jméno a přitom se zasmál
nebo je to něco, co po bratříčkovi nemůžu chtít?
Kila růžové cukrové vaty visí na obloze jako mraky.
Zavoláš mámě, že ses našel?
Určitě má strach.
Komentáře
Okomentovat