nemusím ti říkat, kde to bylo
nebo kolik jsem toho vypila,
o čtyři nebo pět víc, než bych měla
lidé, tma a světlo
cesta: nevím, kde je,
ale ne na dohled
a ty, ty jsi mi sevřel ruku
tak, jak jsi to vlastně vždycky dělal,
ale najednou to nestačilo
pustila jsem ji a podívala se na tebe
postiakaupungista.blogspot.com
napila jsem se a řekla
není to ironické?
my, stejný žal,
ale já kvůli tobě a ty
kvůli němu
viděla jsem tvoje velké oči
tvoje hlava pořád sem a tam
udělal jsi krok dozadu a já jsem věděla,
že to víš, tentokrát ano
je to pravda: myslela jsem na tebe
a nikdy ti nic neřekla
věřím, že se tomu říká zrada,
ale to mi může být jedno
fakt
šla jsem se projít
tmou a blátem a časem
v odstavném pruhu dálnice A12
jsem seděla, když jsem ztratila sebe, tebe i cestu
dneska v noci se mi zdálo o ptácích
o šití a oslavě,
na které jsme díkybohu ani jeden z nás
nikdy nebyli
a když jsem se probudila, měla jsem na sobě tvoje šaty
a tvoje jméno
a nevím, kde jsi
a dokonce ani kdy jsi odešel
Komentáře
Okomentovat