brána do tundry… nebo k santa clausovi
Až se vám někdy zachce po troše opravdového severu, neváhejte se vydat do Rovaniemi. Toto více než šedesátitisícové město, které se nachází jen kousek pod severním polárním kruhem, vám totiž poskytne výborný výchozí bod k toulkám divokou přírodou. Než se však rozjedete dál na sever, nezapomeňte si důkladně prohlédnout samotné hlavní město finského Laponska. Rozhodně nebudete zklamaní.
Z Helsinek se do Rovaniemi dostanete jednoduše, počítejte ale s tím, že cesta chvíli potrvá a rozhodně nebude zadarmo. Jestli se vám podaří najít levnou letenku přímo do Rovaniemi nebo alespoň do Oulu, neváhejte a kupte ji. Zkusit můžete například nízkonákladovou společnost Norwegian (www.norwegian.com). Jinak nasedněte do vlaku, kterých denně vyjíždí hned několik. Cesta trvá kolem deseti hodin, v případě nočního spoje počítejte tak o hodinu až dvě víc. Trmácet se z Helsinek až do Laponska autobusem rozhodně nedoporučuji, za nekřesťanské peníze byste se štrachali neúnosně dlouho.
Až se ocitnete na místě, klidně zamiřte rovnou do centra. Z vlakového nádraží je to kousek pěšky a po cestě si můžete zároveň prohlédnout dvě díla slavného architekta Alvara Aalta - koncertní halu Lappia-talo a budovu knihovny - a také místní Kauppatori neboli tržní náměstí. To samo o sobě nicméně nenabízí nic úchvatného, a tak můžete v klidu pokračovat dál.
Dominantou samotného středu města jsou tři velká nákupní centra postavená hned vedle sebe. Nutnost existence komplexu takových rozměrů sice moc nechápou ani místní, ale co už. Jste-li nákupů chtiví, alespoň se nebudete muset trmácet z jednoho obchodního centra do druhého a určitě seženete všechno, po čem vaše srdce prahne. A v jednom z kolosů (tuším, že v tom prostředním) můžete při troše štěstí dokonce obdivovat nechvalně proslulé cedulky na WC, které ve své době vzbudily nemalé pohoršení. Panáček a panenka jsou totiž v sámských krojích. Tedy pokud je už kvůli protestům nepřevlékli do něčeho neutrálního.
Jestli máte rádi muzea, určitě nevynechte návštěvu muzea arktických kultur, které se překvapivě jmenuje – Arktikum. Vlastně ho nevynechte ani v případě, že muzea rádi nemáte a nechce se vám platit nějakých dvanáct eur za vstup. Čeká vás v něm totiž mnohem víc, než byste možná čekali – nespočet fotografií, krojů, všelijakých artefaktů a děsivých vycpaných zvířat (no dobře, pro vás třeba děsivá vůbec nebudou, ale co kdyby – minimálně ten obrovský kanadský los teda…) je jen začátek. Kromě nich si užijete i spoustu interaktivních vymožeností – audio, video, simulaci arktického větru nebo třeba polární záře. I když samotné Arktikum není tak velké, jak jsem si původně představovala, zabavíte se v něm na dlouhou dobu. Najdete ho kousek za centrem, když se vydáte přes park.
Až budete mít dost chození po uzavřené budově, zamiřte rovnou do přírody. I v Rovaniemi jí totiž najdete požehnaně. Jsme přece ve Finsku. Projděte se po břehu řeky Kemijoki, která je v teplých měsících neskutečně modrá, a kochejte se. Od centra můžete dojít až k jezírku Kirkkolampi, kolem nějž místní v létě pěstují barevné kytičky. Nedaleko pak – celkem nepřekvapivě – najdete kostel.
Jestli vám zbyde čas na výlet kousek za město, místním autobusem jednoduše dojedete k cíli snad všech návštěvníků těchto končin – Napapiiri alias polárnímu kruhu a také vesničce Santa Clause. Samotný severní polární kruh se asi vyplatí vidět a to alespoň pro ten pocit, že jste na té ošlapané čáře na zemi skutečně stáli. Věřím, že podruhé byste si tu mačkanici zřejmě odpustili, ale napoprvé to něco do sebe má.
A co se týče vesničky Santa Clause, záleží jen na tom, jaký je váš vztah k tomuto dědovi a komerci s ním spojené. A také na tom, jak rádi se tlačíte v davu zahraničních turistů. Pokud vám nic z toho moc neříká, ve vesničce zřejmě strávíte maximálně hodinu a pak zoufale prchnete. Ale pokud je vaším snem sednout si Santa Clausovi na klín, za nemalý peníz se při tom nechat vyfotit a pak si nakoupit plnou tašku více či méně tematických suvenýrů, tady budete na vrcholu blaha. A jestli jste ještě ke všemu (americké) dítě, nevím, na co ještě čekáte. Hurá za Santou!
Na závěr ještě malá rada. Až si budete chtít nakoupit nějaké ty suvenýry, vyhněte se rádoby sámským fejkům. Jestli vás s nimi někdo uvidí, hrozí vám trapas větší, než kdybyste si to štrádovali po červeném koberci s falešným Vuittonem. A také se vyhněte různým lidovým ceremoniálům, které vám možná někdo bude nabízet. Se sámskou kulturou nemají společného nic, slouží jen k vydělávání peněz na neinformovaných turistech.
Komentáře
Okomentovat