tip na výlet: tampere

město, v němž se snoubí industriální architektura s typicky finskou jezerní krajinou

Léto se kvapem blíží a s ním i období výletů a dovolených. Rozhodla jsem se proto trochu odbočit od hudebně-filmového zaměření většiny článků a chvíli se věnovat právě cestování. Nejsem žádný dobrodruh ani plážový povaleč, a tak nejraději mířím do nejrůznějších měst a městeček. Následující řádky a potenciálně i celou rubriku tedy berte jako tip na trochu té městské turistiky s občasným odskokem do přírody.

Tampere je studentské město vzdálené necelých 180 kilometrů od Helsinek. Má něco přes 200 tisíc obyvatel, což z něj činí jedno z největších měst v celém Finsku. Vidět a zažít tam můžete ledacos, a proto bych doporučovala vyšetřit si na návštěvu tohoto koutu finské země více než jeden den. Já sama jsem v Tampere loni strávila dva dny a bylo to tak akorát, i když jsem ani tak neviděla zdaleka všechno, co tohle město nabízí.

Do Tampere se nejjednodušeji dostanete vlakem nebo autobusem z Helsinek. Cesta trvá asi dvě hodiny, což je na finské poměry opravdu chvilka. Kdo preferuje leteckou dopravu, může využít služeb nízkonákladových společností Wizzair nebo Ryanair, které létají na blízké letiště Pirkkala. Přímé lety z Prahy nebo Brna jsou ale bohužel nejspíš v nedohlednu.

Možností ubytování je ve městě samozřejmě nespočet. Kdo nemá hluboko do kapsy, určitě si vybere z nabídky některého z hotelových řetězců typu Scandic, Cumulus nebo Sokos. Méně majetným bych doporučila středně drahý hotelový řetězec Omena (www.omenahotelli.fi), který jsem sama sice zatím nevyzkoušela, ale slýchám na něj chválu ze všech stran. Pokoj stojí okolo 60 eur na noc, což se rozhodně vyplatí, pokud cestujete alespoň ve dvojici. Nejchudší vrstvy můžu s klidným svědomím odkázat na Dream Hostel (www.dreamhostel.fi), se kterým mám jen dobré zkušenosti. Přenocování ve společné ložnici vás nezruinuje finančně ani morálně, protože hostel je opravdu levný, pěkný a atmosféra v něm působí přátelsky. V místnosti pro 16 lidí, kde celou noc pořád někdo courá, se sice nevyspíte zrovna výborně, ale co by člověk nechtěl za 20 eur za noc, že ano. 

Centrum Tampere je poměrně malé, a tak se nemusíte zdržovat zkoumáním funkčnosti nebo nefunkčnosti městské dopravy a můžete se za památkami i nákupy v klidu vydat pěšky. Pokud se ubytujete v Dream Hostelu, neměl by vaší pozornosti uniknout krásný pravoslavný kostel, který se nachází téměř za rohem. Mně samotné se pravoslavné kostely líbí víc než ty katolické nebo protestantské a tenhle jsem dlouhá léta pravidelně obdivovala z okénka vlaku při projíždění městem. Blízko něj se navíc nachází menší park a o něco větší nákupní centrum Koskikeskus, kde můžete plně uspokojit případnou touhu po shoppingu. Tuto část Tampere tedy radím nevynechat, i když v průvodcích vám ji asi nikdo doporučovat nebude.

Od nákupního centra je to jen kousek k jedné z největších chloub Tampere, kterou je vodopád Tammerkoski, jež se nachází v architektonicky zajímavé oblasti starých továrních budov. Musím přiznat, že já jsem si Tammerkoski naivně představovala pomalu jako Niagarské vodopády, a tak mě pohled na ně neskutečně zklamal a celé zbylé dva dny jsem se horko těžko smiřovala s tím, že lepší už to prostě nebude. No nic, jdeme dál.

Od Tammerkoski se můžete vydat po nákupní třídě Hämeenkatu směrem ke katedrále a knihovně Metso. Interiér katedrály zdobí malby mého oblíbence Huga Simberga, které jsem ovšem neviděla, protože se tam zrovna konala nějaká svatba, a tak jsem se neodvážila jít dovnitř. Zato knihovnu jsem si prohlédla opravdu důkladně, protože kde jsou finské knihy, tam se automaticky cítím jako doma. Pokud ale podobnou zatížeností netrpíte, návštěvu Metsa klidně vynechte, protože uvnitř překvapivě nenajdete víc než to, co se dá od knihovny očekávat. Prohlédněte si ji ale aspoň zvenku. Schválně - jaké zvíře vám tvar budovy připomíná? No, mě taky žádné. Nápovědu hledejte v názvu.

Vynechat byste ovšem rozhodně neměli rozhlednu Näsinneula, z níž se vám v ideálním případě naskytne idylický pohled na město a okolí. Po chvíli bloudění se k ní od knihovny dostanete pěšky. Rozhledna se nachází v areálu zábavního parku Särkänniemi, v němž najdete i nespočet adrenalinových pouťových atrakcí, delfinárium, planetárium a minizoo. Vstupné, které činí téměř 40 eur, je ale směšně přemrštěné. Naštěstí si můžete koupit samostatnou vstupenku jen na rozhlednu a do muzea umění, která vás vyjde asi na 10 eur. I to je dost, ale jet do Tampere a nenavštívit Näsinneulu by byl hřích. Jen škoda, že nahoru vás za pár minut vyveze výtah. Za ty peníze bych se snad radši zničila na schodech, abych z toho měla i fyzický zážitek.

K Särkänniemi ještě jedna poznámka na okraj. I když nepůjdete dovnitř, pokud jste aspoň trochu škodolibí, doporučuji sednout si v přístavu na chvíli na lavičku a pozorovat ty masochisty na šílených horských dráhách. Poslouchat přitom jejich hororový řev je zážitek sám pro sebe. 

Máte-li dost městského ruchu, vydejte se na vrch Pyynikki. Ze Särkänniemi je to pěšky trochu štreka, ale nic extrémně únavného. Na Pyynikki se můžete procházet po turistických stezkách, sbírat borůvky anebo jen sedět na lavičce a dobíjet ztracenou energii pohledem na jezero. Milovníci výhledu mají navíc k dispozici i menší rozhlednu. S koblihami. Ty jsem bohužel neochutnala, protože jsem v té době byla předávkovaná cukrem a další už jsem do sebe prostě nebyla schopná dostat. Škoda, věčná škoda. O koblihách z Pyynikki se totiž vyprávějí legendy.

A to je všechno, přátelé. Víc jsem toho v Tampere prostě neviděla. Alespoň mám ale důvod se tam někdy vrátit a objevovat dál. Věřím, že je toho tam k objevování ještě spousta.