aneb jaké turistické zajímavosti rozhodně nevynechat
V minulém příspěvku jsem se věnovala ryze praktickým otázkám typu doprava a ubytování. Teď je konečně na čase podívat se na to, co zajímavého centrum Helsinek svým návštěvníkům nabízí. Jako výchozí bod pro pěší prohlídku města poslouží vlakové nádraží, kde s největší pravděpodobností vystoupíte po příjezdu z letiště. Z nádraží vyjděte směrem na Elielinaukio, kde si rovnou můžete prohlédnout restauraci Vltava, která už jen svým jménem zaujme snad každého českého kolemjdoucího. Zajít tam můžete samozřejmě i na jídlo, ale nic moc typicky českého radši nečekejte. Při pohledu do menu všemu vládne tak akorát klasická finská makkara neboli dlouhý buřt.
Vltavou se doporučuju příliš dlouho nezabývat, protože jen kousek od ní najdete mnohem větší zajímavosti. Když od nádraží půjdete pořád rovně, dojdete na hlavní třídu Mannerheimintie. Hned na rohu vás čeká moderní budova muzea současného umění Kiasma a po pár krocích dál uvidíte novou koncertní síň Musiikkitalo. Naproti přes ulici můžete navštívit národní muzeum, které poznáte podle typické červené věžičky s tmavou střechou, nebo si můžete prohlédnout budovu parlamentu. Po dalších pár stech metrech doprava po Mannerheimintie dojdete k impozantní budově kongresové haly Finlandia-talo, navržené proslulým Alvarem Aaltem. Stojí přímo u zálivu Töölönlahti, na jehož březích si můžete trochu oddychnout pohledem na město nebo pozorováním labutí či všudypřítomných bernešek bělolících.
Finlandia-talo
Od Finlandia-talo můžete pokračovat dál parkem kolem Töölönlahti, dokud nedojdete k opeře (ano, je to opravdu opera, ne bazén) a dále pak k olympijskému stadionu, kde máte možnost vystoupat na 72 metrů vysokou věž a prohlédnout si tak Helsinki z výšky. Milovníkům zvířat navíc doporučuju porozhlédnout se v okolí hřišť po keřích, u nichž při troše štěstí zahlédnete nějakého městského králíka. Máte-li rádi Jeana Sibelia, od stadionu přejděte zase na druhou stranu Mannerheimintie a vydejte se přes Eino Leinonkatu směrem k Sibeliově parku. Najdete v něm Sibeliův památník neboli proslulé varhany s hlavou.
pupu :)
Z parku se pak můžete vrátit zpět na Mannerheimintie a pokračovat zase směrem do centra. Tentokrát ale nezahýbejte zpátky k nádraží, ale naopak se vydejte doprava směrem k nákupnímu centru Kamppi. Podél něj pokračujte stále rovně a pak u kina zahněte zase doprava. Někde v těch místech byste měli natrefit na kostel na Temppeliaukio, který je jedním z architektonicky nejzajímavějších míst v Helsinkách. Je totiž vytesaný ve skále. Myslím, že lézt na ni už je zakázáno, ale kostel si stejně tak užijete i při pohledu zezdola. Za návštěvu samozřejmě stojí i interiér Temppeliaukio, kde si můžete na chvíli posedět a zaposlouchat se do hudby.
Temppeliaukion kirkko
Od skalního chrámu se vraťte zase zpátky na Mannerheimintie, odkud můžete pokračovat dál do centra. U obchodního domu Stockmann zabočte doleva a dojdete na nákupní třídu Esplanadi, kterou na jižní a severní část dělí úzký parčík uprostřed. Asi v půlce Esplanadi si udělejte krátkou odbočku doleva, kde se nachází náměstí Senaatintori s majestátní bílou katedrálou Tuomiokirkko. Pokud chcete, můžete zajít i dovnitř, ale nutné to není – podobně jako v ostatních luteránských kostelích je interiér poněkud strohý.
Tuomiokirkko
Po prohlídce náměstí (na němž mimochodem uvidíte třeba i budovu univerzity) se vraťte zase zpátky na Esplanadi. Když dojdete až na její druhý konec, uvidíte slavnou sochu Havis Amandy a za ní Kauppatori neboli tržní náměstí. Tam si můžete nakoupit všelijaké jídlo od ovoce, zeleniny a ryb až po zmrzlinu, jen pozor na racky. Ti helsinští umějí být obzvlášť agresivní a kradou. Vy se ovšem o jídlo okrást nenechte a pokračujte dál pořád rovně na ostrov Katajanokka, kde vás uchvátí další dominanta města, totiž pravoslavná Uspenská katedrála. V jejím případě stojí za to vejít i dovnitř, ale bohužel je většinou zavřeno. Z vyvýšeniny, na níž katedrála stojí, je ale aspoň pěkný pohled na město.
Uspenskin katedraali
Den můžete zakončit procházkou po pobřeží a pozorováním lodí. Pokud už nemáte energii na dlouhé chození, zůstaňte na ostrově Katajanokka, kde se můžete jen tak posadit na lavičku nebo se projít po čtvrti plné architektonicky zajímavých ambasád. Jestli vám ale ještě zbývá elán, udělejte si procházku do pobřežního parku Kaivopuisto. Dostanete se k němu z Kauppatori, když se vydáte nahoru podél kryté tržnice Kauppahalli a pak budete pokračovat pořád dál kolem vody. Kaivopuisto nabízí opravdu uklidňující a při troše štěstí i romantický závěr dne.
Komentáře
Okomentovat