Existenci finské indie kapely jménem Pariisin kevät (Pařížské jaro) jsem poprvé zaznamenala už před lety u kamarádky, která měla doma jejich cédéčka. Asi tak jako každému druhému se mi líbila hitovka Tämän kylän poikii (Kluci z téhle vesnice), ale zbytek jejich tvorby mě zrovna za srdce nevzal. Překvapivý zlom přišel s vydáním loňského alba Musta laatikko (Černá skříňka), které nabízí skladby přesně podle mého vkusu. Nevtíravé melodie, které se ale stejně po čase vryjí pod kůži, poetické texty, jež jsou tematicky blízké snad každému, ale zároveň nabízejí vrchovatě možností k vlastní interpretaci, a specifický hlas a charisma frontmana Arta Tuunely jsou mixem, který na tomhle albu prostě funguje. Pokud Pariisin kevät ještě neznáte, určitě jim alespoň chvilku věnujte. Zaručuju vám, že začátek nového roku bude hned příjemnější.
Přichází ke mně za tmy
nechci se rozpadnout na kousky
obrovské síly mě tahají různými směry
ráno před rozedněním se mění v bdělý sen
jsi tam a moje tápající slova se snaží být větami
nejsme pohádkové bytosti
žádné sny připomínající fantastickou pravdu, jsme skuteční a tady sedíme
jsme potichu a pozorujeme
krajinu, jako by nebyla před našima očima ještě před chvílí
postiakaupungista.blogspot.com
přichází ke mně za tmy
přichází ke mně za tmy,
a tak já chci jen přijít k tobě
přijít k tobě
před úsvitem
chci jen přijít k tobě
civěl jsem do očí
tak podivné síly
mě přiměly věřit, celé noci mi brání spát
a já se snažím zůstat v jednom kuse
plný soucitu, bejby, soucitu,
ale stýská se mi bez přestání
a chci jenom přijít k tobě
přijít k tobě
dřív, než ta cesta zmizí
chci jen přijít k tobě
přichází ke mně za tmy
přichází ke mně za tmy
a já chci jen přijít k tobě
přijít k tobě
dřív, než se moje střela rozpadne
chci jen přijít k tobě
přijít k tobě
dřív, než ta cesta zmizí
chci jen přijít k tobě
přijít k tobě
před úsvitem
chci jen přijít k tobě
přijít k tobě
Komentáře
Okomentovat