Plakala jsem
plakala jsem rok, plakala jsem druhý, za chvíli jsem plakala i třetí
i třetí, i čtvrtý a ještě pátý
vyplakala jsem si krásné oči, ztratila jsem svou pěknou tvář
ztratila jsem pěknou tvář, krásné oči
kéž bych vydržela ještě rok, ještě tohle léto
přetrpěla podzim, dočkala se zimy
vykročím, hubená a utrápená, do náruče podzimní noci
směrem k měsíci se vydám, do náruče noci
v náruči temné noci uniknu slzám
nade mnou tmavý mrak, tmavý mrak
postiatoisestakaupungista.blogspot.com
slza mi stékala po tváři, řinuly se kapky vody
kdopak by mi setřel slzy, osušil tvář
neuvěřím tomu, dokud to neuvidím těmahle očima
dokud se nepůjdu podívat, že je to pravda
moje přání se rozplynula, obávané se stalo skutečností
v lež se proměnilo týdenní čekání, čekání
nebudu plakat před ostatními, nebudu naříkat, aby to slyšeli
pláču sama pro sebe, moje slzy dopadají na můj práh
kdopak by mi setřel slzy, osušil tvář
proč pláču bezdůvodně, naříkám na svá trápení
opláču každý svůj stesk, nad každou starostí vzdychám
Komentáře
Okomentovat