odnesl jsi mě k věčnému odpočinku pod strom,
když jsem už nemohla dál
a ta krev, jíž kámen prorazil cestu,
voněla omamně
přikryl jsi mě hlínou pod svitem luny,
i když jsi už nemohl dál
a ten les, který byl svědkem tvé lásky,
byl krutý a tichý
je tam pach a vlhká země
je tam kůže, vlasy a kosti
ale z lůna smrti pod zemí
z nich raší nové stromy
postiakaupungista.blogspot.com
odnesl jsi mě k věčnému odpočinku pod strom,
když jsem už nemohla dál
červi lezou dovnitř a červi lezou ven
dokud mráz nepokryje zemi
přikryl jsi mě hlínou pod svitem luny,
i když jsi už nemohl dál
světlo po malých kouscích proniká do mého nitra
a dočká se chladného klidu
je tam pach a vlhká země
je tam kůže, vlasy a kosti
ale z lůna smrti pod zemí
z nich raší nové stromy
Komentáře
Okomentovat