Ikuikävä na Spotify
Proč jsi mě zanechal věčnému stesku?
Odhodil jsi plavou, světlovlasou vyvolenou?
Kutálím zprávy k těm nebesům,
pláču k těm vzdušným ptákům.
Čím jsem teď rozlítila svého velkého stvořitele?
Sama jsem rozhněvala jednoho boha?
Když mě odhodil, abych zůstala bez pomoci,
zanechal mě pod oknem.
postiakaupungista.blogspot.com
Pod oknem časně zrána
zrak zakalený steskem, celá v slzách.
Komu teď po větru pošlu svou temnou bolest?
Vypověděla bych své teskné tužby?
Jak je srdce dlouho zrývané steskem,
naplněné pocity osiřelého jablka.
Pod oknem časně zrána
zrak zakalený steskem, celá v slzách.
Tehdy jsi všechny složil jako božího ptáčka,
aby plakali k věčné obloze.
Jak by jablko vzal na oblačný dvůr,
jako hvězdu na oblohu, jako část Velkého vozu.
Pozdě večer vyhlížím ze světnice.
Procházím se ve zlatavém svitu měsíce.
Když se rozední milosrdné ráno, pod oknem.
Odvezená na kostelní hřbitov, pokropená vodou.
Na jehličí věčných borovic, položená na měděné lože.
Přikrytá nejlepšími věčnými přikrývkami.
Věčný stesk
Odhodil jsi plavou, světlovlasou vyvolenou?
Kutálím zprávy k těm nebesům,
pláču k těm vzdušným ptákům.
Čím jsem teď rozlítila svého velkého stvořitele?
Sama jsem rozhněvala jednoho boha?
Když mě odhodil, abych zůstala bez pomoci,
zanechal mě pod oknem.
postiakaupungista.blogspot.com
Pod oknem časně zrána
zrak zakalený steskem, celá v slzách.
Komu teď po větru pošlu svou temnou bolest?
Vypověděla bych své teskné tužby?
Jak je srdce dlouho zrývané steskem,
naplněné pocity osiřelého jablka.
Pod oknem časně zrána
zrak zakalený steskem, celá v slzách.
Tehdy jsi všechny složil jako božího ptáčka,
aby plakali k věčné obloze.
Jak by jablko vzal na oblačný dvůr,
jako hvězdu na oblohu, jako část Velkého vozu.
Pozdě večer vyhlížím ze světnice.
Procházím se ve zlatavém svitu měsíce.
Když se rozední milosrdné ráno, pod oknem.
Odvezená na kostelní hřbitov, pokropená vodou.
Na jehličí věčných borovic, položená na měděné lože.
Přikrytá nejlepšími věčnými přikrývkami.
Komentáře
Okomentovat