postia toisesta kaupungista

Mirah je původně skladbou z repertoáru finské poprockové kapely Dingo, ale na nedávném koncertě ji v nové verzi představili Lasten Hautausmaa. Melodie je nadmíru nakažlivá a i text převyšuje popové standardy, a tak nezbývá než téhle znovuobjevené hitovce věnovat vlastní příspěvek. Mirah sedím na duhovém mostě o samotě jen neklidný tok řeky po mém boku tak dlouho trvalo, když jsem běžel proti větru k tobě u duhy jsem necítil bolest vůně letních šatů naplňuje cestu mých vzpomínek ještě chvíli ji povedu k slzám rty proti dlani, hledám někde tvůj křik u duhy mě neslyší nikdo Mirah, Mirah nepřišla jsi mi v letních šatech naproti Mirah, Mirah nepřišla jsi ani říct na shledanou postiakaupungista.blogspot.com vidím déšť a slunce, lišky mají svatbu hlavu mám mezi koleny, vidím, jak si mravenci hrají moje láska připadla na den barev u duhy slza mění svou barvu došel jsem na místo, kde vidím přes moře bez tebe se z mého srdce řine poslední krev a volání kosa zní z dálky z protějšího bř...

Tentokrát další várka charismatických žen. A úžasná Flo pro jistotu  dvakrát :). Mirel Wagner - Joe Emma Salokoski - Valoa yllä Florence and the Machine - Delilah Florence and the Machine - Queen of Peace

…aspoň na chvíli během třetího dne Flow Festivalu 2015 Závěrečný den Flow Festivalu začal velmi, velmi poklidně (pomineme-li, že se mi dopoledne na Seurasaari podařilo knokautovat se o trám ve staré chalupě, ale to sem nepatří). Dětský program jsem vynechala, a tak mě jako první čekalo melancholické vystoupení Mirel Wagner , která momentálně dobývá nejen Finsko, ale i zbytek západního světa. To, že minimálně svoji domovinu si už podmanila, dokazoval plný modrý stan. Mirel podle očekávání na pódium nastoupila sama pouze s kytarou, usadila se na židli a tuto pozici už neopustila. Během setu hrála jednu extrémně ponurou skladbu za druhou a už už se mohlo zdát, že publikum se brzy začne nudit, ale nestalo se tak – prostor pod pódiem zůstal zaplněný až do úplného konce a posluchači si dokonce vyžádali jednu skladbu navíc. Ačkoliv Mireliny písničky se mohou po chvíli začít slévat v jednu, když se jim poddáte, zjistíte, že se vám pod jejich vlivem v hlavě začnou promítat vaše vlastní, ...

Tentokrát další várka interpretů z Finska, kteří si rozhodně zaslouží vaši pozornost. Regina - Lepään aalloilla Regina - Totuus minusta Paperi T - Surumielisen näköiset naiset Paperi T feat. P.K. Keränen - Elokuva

...aneb Flow Festival 2015, den druhý Festivalová sobota pro mě začala už brzy odpoledne vystoupením finské sesterské dvojice LCMDF . Kapelu jsem předtím neznala, ale kdy jindy se vyplatí jít na koncert naslepo než na festivalu, který k hudebnímu experimentování přímo vybízí? Zpočátku mě zarazil příval basů, kvůli kterému bylo nasazení špuntů do uší nutností, ale od té chvíle už bylo všechno jen a jen lepší. Emma i Mia do toho šly naplno a publikum se elektronickými tanečními rytmy i chytlavými refrény brzy nechalo strhnout. A vůbec nevadilo, že poměrně velká část publika se přiznala, že kapelu nikdy předtím naživo neviděla. Atmosféru to rozhodně nijak nepoznamenalo. Naopak – hned na začátku druhého festivalového dne se tancovalo jako o život. Navíc s nenásilným feministickým podtextem. Po LCMDF jsem zavítala do malé galerie nazvané Art Laboratory na další dívčí duo, tentokrát však z úplně jiného soudku. Akkajee hrají experimentální folk a přestože na jejich hudbě není...

Na úvod několik finských a jeden švédský silný ženský hlas. Yona - Elämän luonne Manna - Heartbeat I Elliphant - One More Lasten Hautausmaa - Mirah

aneb Flow Festival 2015, den první Rok se s rokem sešel, a tak 14. srpna nastal čas pro další ročník zřejmě nejlepšího hudebního festivalu vůbec - helsinského Flow Festivalu, který jsem si letos opravdu nemohla nechat ujít. Už v předchozích letech byl line-up vždycky plný zajímavých jmen, tentokrát se ale nově vytvořený dramaturgický tým skutečně překonal. Každý den totiž nabízel program, který by byl hřích vynechat.  Už samotný začátek festivalu byl nabitý k prasknutí, a tak se pro mě úvodní den nesl hlavně v duchu zběsilého přebíhání od jednoho pódia k druhému. Celou akci zahájila Yona svými příjemnými skladbami plnými odkazů k přírodě. Přestože posluchačům zpočátku nabízela opravdu pozvolný rozjezd, v závěru došlo na trochu rapu (protože Yona se momentálně věnuje práci na rapovém EP) a dokonce i na nefalšované mrazení v zádech během epicky gradující skladby Lintu . Lepší úvod celého festivalu jsme si tedy nemohli přát. Ještě během doznívajícího setu Yony jsem...

pudasjärvské ufo z okna taxíku vidím světla na obloze koutkem oka tmavé postavy sama jsem pod touhle nízkou oblohou a jsem připravená vyjít jí vstříc možná jsme tady na cestě někam, odkud jsme nikdy ani neodešli červenec je zase na konci paprsky malují asfalt na žluto postiakaupungista.blogspot.com v noci jsem se probudila s divným pocitem vzdálené země, cesta s hvězdami v hrudi se mi šíří světlo jsem připravená odletět možná jsme tady na cestě někam, odkud jsme nikdy ani neodešli červenec je zase na konci paprsky malují asfalt na žluto červenec je zase na konci očarované nebe ještě zachytím pozn.: Pudasjärvi je malé město v severní Pohjanmaa, nedaleko Oulu. Na konci 60. a na začátku 70. let tam lidé často pozorovali neidentifikovatelné létající objekty a světla na obloze.