Po téměř dvou letech, kdy z tábora finské skupiny Värttinä přicházely jen zprávy o odchodu dalších a dalších dlouholetých členů a vše nakonec vyústilo v hrobové ticho ze strany zbylých hudebníků, mají fanoušci konečně naději, že skupina přece jen ještě pořád funguje. Přestože tradiční zdroje informací dlouho mlčely - oficiální webové stránky kapely jsou zastaralé až běda a kdysi živé diskusní fórum ze všeho nejvíc připomíná zapomenutý hřbitov, dnes všudypřítomný Facebook nedávno přinesl tolik očekávané novinky: zbrusu novou skladbu a příslib živých vystoupení.
Nová písnička Utuneito (Dívka mlžného oparu) je lyrická balada o dívce, kterou kdosi (moře?) zve do chladných vln. Když doplním, že se v podstatě jedná o sólovou skladbu Susan Aho, musí být každému jasné, že o nic veselého tu rozhodně nejde. Instrumentální pasáže znějí kupodivu velmi nefinsky, řekla bych, že největší inspirací autorovi byla v tomto případě keltská hudba. Vzhledem k tomu, že Värttinä přišla v podstatě o všechny mužské členy, kteří pro kapelu skládali hudbu, bude zajímavé zjistit, kdo všechno se na novém materiálu autorsky podílel. Už teď je jasné, že se Värttinä vydala trochu jiným směrem, než u ní bylo dříve zvykem.
Přestože Utuneito není kdovíjaký hudební zázrak, berme ji jako první vlaštovku, která snad předznamenává hudebně plodné jaro. Je dobré vědět, že se Mari Kaasinen nespokojila s rolí matky v domácnosti a že si Susan Aho a Johanna Virtanen našly čas i na kvalitnější hudbu než jen na tu humppu pro německé důchodce, se kterou teď slaví úspěchy v půlce Evropy jako Kuunkuiskaajat. Doufejme, že se Värttinä vrátí v plné síle – taková, jakou ji známe, a ještě s něčím navíc.
Oficiální stránka Värttinä na Facebooku
Nová písnička Utuneito (Dívka mlžného oparu) je lyrická balada o dívce, kterou kdosi (moře?) zve do chladných vln. Když doplním, že se v podstatě jedná o sólovou skladbu Susan Aho, musí být každému jasné, že o nic veselého tu rozhodně nejde. Instrumentální pasáže znějí kupodivu velmi nefinsky, řekla bych, že největší inspirací autorovi byla v tomto případě keltská hudba. Vzhledem k tomu, že Värttinä přišla v podstatě o všechny mužské členy, kteří pro kapelu skládali hudbu, bude zajímavé zjistit, kdo všechno se na novém materiálu autorsky podílel. Už teď je jasné, že se Värttinä vydala trochu jiným směrem, než u ní bylo dříve zvykem.
Přestože Utuneito není kdovíjaký hudební zázrak, berme ji jako první vlaštovku, která snad předznamenává hudebně plodné jaro. Je dobré vědět, že se Mari Kaasinen nespokojila s rolí matky v domácnosti a že si Susan Aho a Johanna Virtanen našly čas i na kvalitnější hudbu než jen na tu humppu pro německé důchodce, se kterou teď slaví úspěchy v půlce Evropy jako Kuunkuiskaajat. Doufejme, že se Värttinä vrátí v plné síle – taková, jakou ji známe, a ještě s něčím navíc.
Oficiální stránka Värttinä na Facebooku
Komentáře
Okomentovat