Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z březen, 2014

střípky z febiofestu 2014

Nabídka filmů na Febiofestu byla letos obzvlášť lákavá, a tak mě mrzelo, že jsem nakonec stihla navštívit jen čtyři promítání. Všechna ale rozhodně stála za to, a tak následující řádky můžete brát jako doporučení snímků, které si zaslouží vaši pozornost. Krugovi (Kruhy, 2012) Film srbského režiséra Srdana Goluboviće svým tématem tolik nepřekvapí - jako mnoho dalších filmů stejné provenience se i Kruhy zabývají občanskou válkou v bývalé Jugoslávii a jejím dopadem na život všech, kteří jí byli zasaženi. Předobrazem se stala skutečná událost, při níž se srbský voják zastal bosenského civilisty a sám za to zaplatil životem. Tato událost působivě ohraničuje příběhy členů rodiny a přátel zavražděného Marka, kteří se s jejími následky potýkají i o dvanáct let později.  Hlavní devizou filmu je postupné dávkování násilí v příběhu. Na plátně není třeba prolévat potoky krve – jediná chladně brutální scéna vypoví tisíckrát víc než sekání rukou a nohou stovky nepřátel. Mrazivá závěr...

Iisa - Kirje

Dopis kde jsi mohl být, když jsi na účtenku napsal, že jsem tě roztrhala na kousky léta trvala dlouho, déle než teď měla jsem naspěch, můžeš to pochopit? vyrůst, asi jsi musel čekat dost dlouho nikdy jsem ti neodpověděla měla jsem ve zvyku jen zavřít oči nikdy jsem ti neodpověděla promiň, že jsem ti nikdy neodpověděla roky utekly rychle, všichni mají děti dopis spí támhle, schovaný vyrůst, asi jsi  musel čekat dost dlouho nikdy jsem ti neodpověděla měla jsem ve zvyku jen zavřít oči nikdy jsem ti neodpověděla postiatoisestakaupungista.blogspot.com asi jsi čekal dost dlouho nikdy jsem ti neodpověděla měla jsem ve zvyku jen zavřít oči nikdy jsem ti neodpověděla promiň, že jsem ti nikdy neodpověděla

Iisa - Rakkaani nukkuu

Můj drahý spí horko, u okna, sedím na kraji a v parku se už prodlužují stíny ty mraky vypadají jako velké vzducholodě chci je naboso následovat úplně na mě volají, proč se nepřijdu podívat, ale můj drahý spí, proto zůstanu vzhůru, aby nejkrásnější sen nikdo nezničil dny vyklouzávají z rukou, přesto jen čekám, jak dlouho bude chtít zůstat snít, protože sladký sen nikdo nesmí rozbít postiatoisestakaupungista.blogspot.com dny vyklouzávají z rukou, přesto jen čekám horko, u okna, sedím na kraji a v parku se už prodlužují stíny úplně na mě volají, proč se nepřijdu podívat, ale můj drahý spí, proto zůstanu vzhůru, aby nejkrásnější sen nikdo nezničil dny vyklouzávají z rukou, přesto jen čekám, jak dlouho bude chtít zůstat snít, protože sladký sen nikdo nesmí rozbít